SDH Třanovice

Dne 14. března 1909 se konalo setkání zemědělského spolku v hostinci občana Ovčařiho „Pod Jelenem“.

Občan Kotas navrhl, aby spolek zakoupil pohřební vůz. Další návrh podal Josef Pavera, aby byl v obci založen hasičský sbor. Tento druhý návrh podpořil učitel místní školy Jan Lasota. Došlo k hlasování, většina přítomných byla pro druhý návrh, čímž byl ustaven první hasičský sbor v Třanovicích.

Mimo jiné bylo usneseno, že budou vydány bločky v hodnotě 2,- korun (rakouských), které budou nabídnuty občanům, a za takto získané peníze bude proveden nákup hasičského materiálu.

Začátek byl ale těžký. Občané neměli peněz, a proto byly dary minimální. Za krátkou dobu se však podařilo nashromáždit dostatek prostředků a zakoupit ruční čtyřkolovou hasičskou stříkačku a 200 m hadic za 700 korun rakouských.

První zásah s novou stříkačkou taženou koňmi byl proveden u zakládajícího člena Pavla Kokotka, č.p.21, kterému začala hořet stodola. Velkým úspěchem bylo, že se oheň podařilo uhasit.

Před první světovou válkou vyjížděl sbor k mnoha požárům hlavně proto, že v okolních obcích nebyly hasičské sbory ustaveny.

V průběhu první světové války se sbor soustředil hlavně na hašení požáru, ale taktéž se rozrostl o další členy. Dne 12.6.1916 byli přijati tito členové: Rudolf Ovčaři, Josef Grycz, Karel Mocek, Jan Niemczyk, Josef Stalmach, Jan Heczko a Jiří Zielina.

Noví členové byli výraznou posilou sboru, protože obsluha ruční stříkačky vyžadovala značnou fyzickou námahu, zvláště když byla délka zásahu dlouhá. V mnoha případech pomáhali spoluobčané, čímž se hašení stávalo účinnějším.

Úspěch zásahu spočíval také v tom, jak rychle se někdo ze sedláků, kteří měli dva koně dostal ke stříkačce, rychle zapřáhl a uháněl k požáru.

Konec války přinesl rozpad rakousko uherské monarchie a 28.10.1918 vznikla samostatná Československá republika.

Takřka za rok od konce války se dne 21.prosince 1919 konal v Brně ustavující sjezd Svazu dobrovolného hasičstva Československého. Bylo vytvořeno 5 zemských jednot (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská rus), byly ustaveny župy a v obcích sbory. Činnost zahájila také Hasičská záložna. Toto uspořádání vydrželo až do začátku německé okupace.

Činnost sboru byla obnovena pod vedením starosty – zámečníka Josefa Pavery a náčelníka – učitele Jana Lasoty. Byl prováděn pravidelný výcvik a nácvik hašení požárů.

V tomto roce měl sbor nejvíce práce, když vyjížděl až ke 3 požárům týdně. Konal se také sjezd slovanského hasičstva v Praze a současně 1. sjezd „Svazu dobrovolného hasičstva Československého“. V této době se začíná rozvíjet hasičské samaritánství, do kterého se v hojné míře zapojovaly také ženy. Byla taktéž otevřena filiálka Hasičské vzájemné pojišťovny v Praze.

Do sboru byli dne 1.12. přijati členové František Wolný a Stanislav Nosák.

Na valné hromadě dne 14. března bylo rozhodnuto, že sbor zakoupí pohřební vůz, s tím, že členové sboru budou mít tuto poslední službu zdarma. Vůz byl koupen za 7 000 korun českých a začal sloužit předpokládanému účelu.

V tomto období začal sbor pořádat hasičské výlety a plesy, kterými si vydělával na svou činnost. Začalo se uvažovat o stavbě vlastní hasičské zbrojnice, protože doposud byla technika uskladněna různě.

Začal se shánět pozemek v centru obce. Po několika jednáních daroval sboru pozemek pan Szarovský a byly zahájeny přípravy stavby.

Za nové členy byli dne 15.1. přijati  Josef Palik, Jan Skupieň aJan Kokotek.

Byla zahájena výstavba hasičské zbrojnice za pomoci úvěru od záložny Reiffeisen.

K 25. výročí založení si hasiči dali dárek, podařilo se jim dokončit vlastní požární zbrojnici, na které pracovalo mnoho hasičů, ale i místních občanů. Byla to velká událost nejen pro členy sboru, ale také pro celou obec.

Za členy byli dne  1.5. přijati Jan Roman, Augustin Žvak a Jiří Bonczek.

31.1. byly podepsány smlouvy – směnná mezi manžely Karlem a Annou Szrowkými a Obcí Dolní Třanovice o směně pozemků a dále kupní smlouva mezi  stranou prodávající - Obec Třanovice a stranou kupující - Ochotnicza Straź Poźarna v Třanovicích, na základě kterých sbor koupil pozemky o výměře 129 m2 za 300,- Kč.

V tomto roce byla podepsána hanebná mnichovská dohoda, která rozdělila naši první Československou republiku. Toho využilo i bekovské Polsko a 2. října začalo okupovat slezskou část Těšínska a tím i naši obec. To se projevilo též na činnosti sboru, ve kterém převzali vedení občané polské národnosti v domnění, že obec bude spadat pod Polsko.

Dne 1.9. polská vojska narychlo opustila naše území a polskou okupaci vystřídala okupace německá. Nastaly roky poroby a útlaku českého národa. V roce 1939 do sboru vstoupili tito členové:  15.6. František Fikoczek, Rudolf Parzyk, František Vitásek, Jan Janczyk, 22.6. Josef Skulina, 25.9. Jan Čajka a Adam Heczko.

Činnost sboru organizovali okupanti. Část členů pod nátlakem ve sboru pracovala i nadále. Koncem roku nařizuje velení vyloučit nearijské členy, pozdrav „Nazdar“ je změněn na „Vlasti zdar“, je vydán zákaz nošení znaku z první republiky. 8. července je nařízeno označit hasičské zbrojnice dvojjazyčnými nápisy. Mnoho občanů obce muselo narukovat na vojnu. Byl mezi nimi i náš člen Gustav Žvak, který se již nevrátil.